Support? Support!
Volání, které je na HMB akcích slyšet poměrně často. Ale co to vlastně ten support je?
Jak už bylo několikrát zmíněno, bez supportu by byl kterýkoli fighter jen nešťastná hromádka plechu. Již od dob středověkých turnajů měli urození rytíři svá pážata či panoše, takzvané pomocníky v boji z řad nižších šlechticů, či jejich synů, kteří svým pánům obvykle za ubytování a stravu pomáhali a sloužili. Pážetem býval chlapec asi od sedmi let a kolem 14–16 let se stával panošem.
V dnešní době a v souvislosti se středověkým plněkontaktním bojem tuto úlohu převzaly spíše ženy, povětšinou z řad přítelkyň a manželek samotných bojovníků, ale zapojují se i muži. Ve většině případů, stejně tak jako ve středověku ti, kteří jsou sami na turnaje ještě moc mladí, nebo ještě nemají vlastní zbroj, či prostě jen nadšenci, kteří chtějí pomáhat a aktivně se tak zapojovat v průběhu HMB akcí.
A co je tedy náplní jejich práce? Tou nejdůležitější úlohou je obléknout všechny členy teamu do zbrojí, aby byli schopni včas nastoupit do boje. Zdá se to jednoduché, ale není tomu tak. Správný pomocník, který má na starost vždy minimálně jednoho bojovníka, ale většinou více, musí vědět, jak která zbroj vypadá, jaká jsou její specifika, například kde se co uchycuje, navazuje a kam co patří. Každá zbroj je totiž jiná a proto se support musí vyznat i v odlišnostech jednotlivých zbrojí od mongolských po evropské, tak aby mohl co nejlépe a nejrychleji pomoci.
Během bojů samotných pak mají tito supporti na starost zajišťování rychlého nasazování helem před bojem samotným a jejich ještě rychlejší sundávání po boji, kdy plíce bojovníka křičí po čerstvém doušku kyslíku. Také se průběžně starají o zajišťování dostatku vody, ať už na pití, či polévání bojovníků, kteří se, obzvlášť v horkých dnech ve svých zbrojích přehřívají. Sice to není nikterak dokázáno, ale tvrdí se, že klima uvnitř zbroje a helmy může dosahovat až 50 stupňů Celsia. Mezi další povinnosti, které musí support zvládnout, patří drobné úpravy a opravy zbroje, která stejně tak jako bojovník dostává v boji pořádně zabrat. Nejčastěji je potřeba rychle opravit přesekané řemeny, nebo upevnit povolené části. Na některé tyto úkony mají supporti opravdu málo času, někdy jen krátký mezičas mezi jednotlivými koly. Takže pokud se od bojovníků ozývá křik „SUPPORT, SUPPORT!“ musí být vždy někdo připraven k okamžitému zásahu, třeba i ošetření drobného zranění.
Samostatnou disciplínou mezi supporty je pak zbrojíř. Ne v pravém středověkém slova smyslu, kdy takto býval označován výrobce zbraní, na dnešních HMB turnajích má tato osoba na starost zbraně a jejich podávání. Jeho práce začíná většinou tak, že před začátkem samotného turnaje, donese zbraně na schválení k maršálům – rozhodčím. V HMB jsou totiž velmi přísná pravidla toho, jak která zbraň může vypadat, kolik může vážit a jak musí mít zaoblené hrany. Po zbytek akce je pak přítomen u kolbiště (bojového ringu) v takzvaném pit stopu, předem daném místě a bedlivě sleduje boje. Pokaždé, když během boje přijde bojovník o svou zbraň, má právo, dojít si k tomuto pit stopu pro novou. Na mistru zbrojíři pak je, aby vyhodnotil situaci a na základě znalostí daného bojovníka mu nabídl adekvátní náhradní zbraň, buď jednoruční, či obouruční. Vzhledem k tomu, že je tato osoba v bezprostřední blízkosti kolbiště, bývá sama vybavena alespoň plechovými rukavicemi a ochrannou hlavy, pro svou vlastní bezpečnost.
Celý den pak pro supporty končí podobně, jako začal, opět pomáhají bojovníkům se zbrojemi, tentokrát s jejich odstrojováním. Celý tento kolotoč je pro ně velmi náročný, naběhají nespočet kilometrů a nazvedají se něco kilogramů. Jsou tedy nedílnou součástí každého teamu a stejně, jako bojovníci klubu stojí za jeho úspěchy i oni. Bez vzájemné spolupráce a perfektní koordinovanosti by totiž nebylo možné dosahovat maximálních výsledků.
0 komentářů